|
|
Zkulturnění krajiny
Michálková, Kateřina ; Trejbal, Jan (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma zabývající se krajinou a vztahem člověka k ní. Zvolené území je nepoužívaná venkovská krajina, v současné chvíli téměř bez využití. Projekt se mimo jiné zabývá návrhem místně specifických objektů, někdy až land artových instalací. Údolí Javorníky, mezi obcemi Bohuslavice u Zlína a Salaš, bylo až do 70. let rozděleno na malá pole soukromých majitelů. Se vznikem JZD se i toto údolí sjednotilo, nechalo se oplotit, vybudovala se zde napajedla a nahnal dobytek. Z původních polí se tak na několik dalších let stala pastvina. Už v 80. letech byla ale zrušena a údolí začalo chátrat. V součastnosti je toto území pouze honitbou, obhospodařovanou místním mysliveckým sdružením. To ve výsledku vypadá tak, že údolí zarůstá, většina luk se nekosí a les se šíří. Mizí průchozí cesty. O krajinu zde nemá nikdo zájem a málo kdo ji navštěvuje. Projekt mé bakalářské práce využívá čtyř zbytků napajedel rozmístěných v údolí. Betonové bloky s kovovými konstrukcemi mohou posloužit jako základy pro sochařsko-architektonické objekty. Místa která v krajině ztratila svůj význam, mohou být znovu využita a snad i napomůžou přilákat člověka zpět do krajiny.
|
|
|
Kulturní centrum Kopřivnice
Urbánek, Libor ; Pechman, Tomáš (oponent) ; Sochor, Jan (vedoucí práce)
Architektonické řešení reaguje na největší problémy současného stavu. Těmi jsou zejména příliš mnoho funkcí v jednom objektu a s tím související nepřehledný provoz, nízká konstrukční výška a špatné prosvětlení. Eliminováním velkého množství různých funkcí a jasným definováním nového provozu vznikl volný prostor uvnitř budovy, který není dále zaplňován, ale je odebírán z hmoty domu. Vzniklými otvory je dosaženo lepšího prosvětlení a současně i lepší orientace ve vnitřním prostoru. Stavba se také více otevírá svému okolí.
|
|
|
ZÁMEK ZDISLAVICE – KONCEPCE OBNOVY KULTURNÍ PAMÁTKY
Valentová, Veronika ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je koncept obnovy zámku ve Zdislavicích a jeho nové využití jako literárního hotelu se zaměřením na osobnost významné rakouské spisovatelky Marie Ebner-Eschenbach, rozené Dubské. Mým cílem bylo najít zámečku takové využití, které by jej oživilo a mohl tak být zachován pro další generace. Díky osobnosti spisovatelky jsem se rozhodla zámek spojit s literaturou. Navrhla jsem tak hotel, který je určen pro literární nadšence, jazykovědce, copywritery a odbornou veřejnost. Ale také pro návštěvníky, kteří se zajímají o osobu Marie Ebner-Eschenbach. V objektu je tak hotel a další přidružené provozy. Těmi je restaurace, literární kavárna s přidruženým muzeem o spisovatelce, kaple, společenské sály s možným využitím pro konference a knihovna (celkem tři knihovny). Součástí celého areálu je také zámecký park. Ten je koncipován jako anglický park, ale ve směru osy zámku je tato sekce upravena jako francouzská zahrada. Hrobka Dubských je od zámku vzdálena jen pár desítek metrů a je zpřístupněna přes schodiště. V situaci je ideové napojení hrobky na areál zámeckého parku.
|
|
|
Československo-britské vztahy v letech 1953-1957
Žíla, Erik ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá československo-britskými vztahy v období 1953- 1957. Práce rozděluje československo-britské vztahy do tří základních rovin, v nichž analyzuje vývoj ve sledovaném období, přičemž každé rovině je vyhrazena samostatná kapitola. Konkrétně se jedná o roviny politickou a diplomatickou, ekonomickou a kulturní. Politická rovina se v úvodu věnuje základnímu nástinu mezinárodního uspořádání ve sledovaném období, dále se zabývá stručným poválečným vývojem vzájemných politických vztahů a v hlavní části analyzovaného období uvádí ještě vliv německé otázky a suezské krize. Politická rovina je pak zakončena podkapitolou o obecných tendencích ve vzájemných československo-britských vztazích. Ekonomická kapitola se po představení stručného poválečného vývoje věnuje v hlavní části analyzovaného období také vzájemným vztahům v oblasti civilního využití jaderné energie. Stejně jako předchozí kapitola je i ekonomická rovina zakončena podkapitolou o obecných tendencích ve vzájemných ekonomických vztazích. Závěrečná kulturní kapitola uvádí po nástinu poválečného vývoje v hlavní části analyzovaného období také dvě podkapitoly o Whitehavenském fondu a Hnutí Lidice budou žít. Kapitola je opět zakončena závěrečnou podkapitolou o obecných tendencích ve vzájemných kulturních vztazích.
|
|
|
Turkey's Influence in Kosovo and Albania since 2006
Rukiqi, Dorjeta ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Kosovo a Albánie rozvíjely vztahy s Tureckem po mnoho staletí díky společné historii. Tyto vztahy dostaly další rozměr v 21. století vstupem prezidenta Erdogana na politickou scénu Turecka. Vidíme rozvoj osobních vztahů mezi vůdcem Turecka a představiteli v Kosovu a Albánii. Navíc v oblasti ekonomiky dosáhli mnoha dohod, které mají dopad na trhy Turecka, Albánie a Kosova. Vzhledem k tomu, že spolu sdílejí minulost, vidíme mezi zeměmi velké podobnosti v kultuře. Vzhledem k muslimským společnostem Turecko také využívá náboženství jako nástroj k projektování měkké síly v Albánii a Kosovu. V této studii se blíže podíváme na turecký vliv v Albánii a Kosovu v politické, ekonomické a kulturní sféře. Studie byla provedena na smíšené metodologii. Během období sběru dat bylo vytvořeno deset polostrukturovaných rozhovorů s odborníky, profesorem a politiky (pět v každé zemi). Za účelem zahrnutí toho, jak občané vnímají turecký vliv v Kosovu a Albánii, byl proveden online průzkum. V průzkumu odpovědělo 867 osob (asi 51 % respondentů z Kosova a 49 % z Albánie). Tato studie dospěla k závěru, že vliv Turecka v Kosovu a Albánii není negativní, kromě vzácných případů pronikání do vnitřní politiky. Kulturní podobnosti přispívají k obchodu mezi stranami. V důsledku vícesektorové spolupráce leží vztah mezi Tureckem a...
|
|
|
Jídlo jako kulturně-společenský fenomén, gastronomie nejen v umění
Procházková, Jitka ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Kafková, Helena (oponent)
Bachelor thesis "Food as a culturally social phenomenon, gastronomy not only in the arts" is concerned with a phenomenon of food in a wider context of sociocultural and artistic areas as an instrument of world's "estetics" and a human movement via the food. It contextually arranges a view into formally very rich area of basic and also "above standard" human needs. Its aim is familiarization and connection of ethic codexes during the preparation, serving and consumption of food in different cultures and in art.
|
|
|
Právní úprava práce dětí a mladistvých
Vašíčková, Jana ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Brádlerová, Libuše (oponent)
Tato práce pojednává o právní úpravě umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dítěte a zvláštních pracovních podmínkách mladistvých zaměstnanců. Úvodní kapitoly se zabývají vývojem této právní úpravy na území České republiky, jejími mezinárodními aspekty a právní úpravou této problematiky v Evropské unii. Těžiště práce je zaměřeno na současnou právní úpravu činnosti dětí a práce mladistvých v České republice, zejména v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku. Pozornost je věnována také srovnání české právní úpravy s právní úpravou na Slovensku a v Německu.
|
|
|
Ochrana dětské práce - výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte
Vlach, Jan ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Shrnutí Tématem této diplomové práce je "Ochrana dětské práce - výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte". První kapitola nabízí historický exkurz do vývoje právní úpravy dětské práce na českém území. Jedny z prvních předpisů na ochranu dětí při práci byly vydány již na konci 18. století. Největší rozvoj nastal v průběhu 19. století a především za tzv. První republiky. Úprava dětské práce se od roku 1966 dostala do zákoníku práce č. 65/1965 Sb., kde vydržela (i po přijetí nového zákoníku práce č. 262/2006 Sb.) až do přijetí občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. V druhé kapitole se zaměřujeme na mezinárodní aspekt ochrany dětské práce. Významnou roli zde sehrává na globální úrovni především Organizace spojených národů a její přidružené organizace Dětský fond OSN (UNICEF) a Mezinárodní organizace práce. Zásluhou těchto organizací byly přijaty klíčové dokumenty jako např. Úmluva o právech dítěte z r. 1989, Úmluva MOP č. 138, o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání z r. 1973 či Úmluva MOP č. 182, o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce z r. 1999. Kromě Organizace spojených národů a činnosti jejích přidružených organizací pojednává druhá kapitola též o činnosti na regionální úrovni, kterou představuje Rada Evropy. K nejvýznamnějším dokumentům týkajících...
|
|
|
Společné stolování novozákonní církve perspektivou kolektivní paměti
Černoch, Petr ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Petr Černoch - Společné stolování novozákonní církve perspektivou kolektivní paměti - Abstrakt Kolektivní paměť je relativně nová metoda zkoumání raného křesťanství, která byla vzata z humanitního oboru zvláště sociologie. Tato diplomová práce si ji vybrala jako svoji metodu zkoumání fenoménu společného stolování a to speciálně v projevu rituálu eucharistie v 1. století našeho letopočtu. První kapitole hned po úvodu tato práce krátce pojednala o vývoji studie paměti od kolektivní paměti Mauricia Halwbachse s jejími sociálními kořeny. Ten ovlivnil současné paměťové studie skrze Jana Assmanna, který rozvinul jeho kolektivní paměť o kulturní a popsat její navázání na novozákonní bádání. Svým vymezením Kulturní paměti ukázal silné vazby v náboženství mezi identitou, mýtem a rituálem. Práce se pokusila vymezit pojmy mýtus a rituál s kterými operuje V další kapitole se zabývá jazykovým a literárním světem knih, kde se nachází slova ustanovení rituálu eucharistie, rozebírá jejich strukturu a odkazy na jídlo či společné stolování. Práce se pokusila ukázat pohled kolektivní paměti a tak osvětlit některé místa tradování a vzniku rituálu eucharistie. Na konci kapitoly se věnuje rozboru tradic podle Joachima Jeremiase a snaží se zjistit, jak se tradované verze petrifikovaly. V další kapitole se krátce věnuje...
|
|
|
Specifické kulturní prvky v komunikačních kódech českých a amerických televizních seriálů
Stařík, Jakub ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce "Specifické kulturní prvky v komunikačních kódech českých a amerických televizních seriálů" je strukturální analýzou dvou televizních seriálů, české Pojišťovny štěstí a amerických Zoufalých manželek. Televizní seriály jako moderní mýty odkazují k hodnotám, přesvědčením a pravidlům, na kterých je určitá společnost založená. Pomocí metodologie strukturální analýzy se práce pokouší nalézt rozdíly v langue-struktuře daných seriálů a popsat je. Práce se neomezuje strukturalistickým paradigmatem, ale při komentování výsledků výzkumu využívá poznatků poststrukturalismu a kulturálních studií. Text se skládá ze dvou hlavních částí. V teoretické předkládá přehled vývojové linie myšlenek o společnosti na ose strukturalismus-kulturální studia. Druhou částí je poté samotná analýza televizních seriálů.
|
host ::
RSS.